Česko proti Slovensku v MMA bylo velkým zážitkem pro mnohé občany obou zemí. Bojovník Karlos proti Attilovi v tvrdém zápasu učí i diváky u televizí a monitorů včetně šermířů.
V první řadě se nechci žádného ze zúčastněných dotknout, nedosahuji a nikdy jsem nedosahoval úrovně těchto dvou zápasníků a ani jednoho z nich osobně neznám.
Samotný zápas, který jsem viděl až na vyzvání přátel jsem shlédl 3x a musím přiznat, že od počátku drží vysoké tempo. Poslední rána Attili doslova vypnula Karlose, který prohrál, ovšem v těch dvou minutách je vidět mnohem více.
Attila se připravil na svého soupeře výtečně, nepodcenil jej. Drží vzdálenost, provokuje a láká soupeře celým svým tělem a využívá svých výhod. Láká Karlose, aby prováděl své naučené pohyby a tím se odkryl. Všimněte si, že Karlos inkasuje na levé oko několikrát za zápas 0:48, 0:59, 1:06, 1:32, 1:51, ještě pár ran a 2:21 poslední rána vypíná, viz záznam výše.
Nekritizuji, Karlosovo, provokativní mae geri, ani ostatní prováděné techniky, protože má své naučené systémy pohybů, které mu fungovaly. V tomto zápase se na ně Attila dobře připravil. Věděl, že Karlos často spouští levačku, naklání tělo a hlavu nalevo a provádí levou úder, při kterém snižuje těžiště. Při všech těchto pohybech Karlos odrývá hlavu pro ránu zprava.
Co se stalo jinak, proč Karlos netlačil, jako v minulých zápasech? Mám proto své vysvětlení, je to jedno ze základních pravidel boje a výuky naší školy.
Donuťte soupeře aby vás respektoval.
Karlos od počátku suverénní s odhodláním a přesvědčením, že jednoznačně vyhraje, vstoupil sebevědomě do zápasu. Rozhodl se přiblížit a vyměňovat si sebevědomě údery a přesně 0:48 je tvrdě zasažen a ihned znovu a znovu. Co se asi stalo? Tolik tvrdých inkasování narušilo sebevědomí bojovníka, pro nás byla narušena psychická odolnost. Karlos zjistil, že výhra nebude snadná a znejistěl, začal být opatrný a v jeho pohybech je zřetelné, že soupeře začíná brát vážně. To nebyl konec zápasu, Karlos se mohl srovnat a možná i vyhrát, ale Attila ho prostě nenechal.
Viz níže je rozhovor s oběma zápasníky před zápasem. Z něho je cítit, jak moc si Karlos věří, jak o sobě nepochybuje a to je také jedno ze základních pravidel boje, dle naší školy. Na nic si nehraj, buď pokorný a skromný a znej sám sebe. Pak na sobě dřeš víc a máš motivaci překonávat sám sebe. Attila mi přišel takový. Věděl o svých chybách, věděl že není favorit, ale makal na velký zápas se šampionem, nejspíš dělal vše co mohl a zúročil svou píli. Naopak Karlos mluví, tváří se a považuje se za neporazitelného. Možná šlo o narušení Attilovi psychiky a možná tomu opravdu věřil.
Mě Attila zaujal, samotným zápasem, svým poděkováním svému týmu a rodině po zápase, na konci prvního sdíleného videa z youtubu. A mile mě překvapil ve druhém sdíleném videu svou pokorou a skromností. Jen tak dál.
Za Poslední Argument
JT ml.
